Vzhledem k omezenému prostoru již nepočítám s dalším rozšiřování plemen drůbeže. Poslední plemeno, které na jaře obohatí mou zahrada jsou orpingtonky, které vynikají zejména svou užitkovostí. Kromě současného chovu výše zmíněných plemen (viz. rubrika Chov drůbeže) mám samozřejmě i 9 „obyčejných“ slepic, které jsou mixem vyzískaný z dřívější chovu a jejich dalším křížením. Výčtově se jedná o 4 slepice typu Hissex (těmi jsem před několika lety v podstatě začínal svůj chov), dále jejich kříženci s kohoutem lenghornky (3 slepičky) a nakonec jedním míšeným kohoutem amroksky a míšeným kohoutem araukana. Postupně tento chov budu rušit a věnovat se pouze čistokrevnému chovu drůbeže.

Při chovu a práci se zvířaty dodržuji tyto hlavní zásady:

- čistota především, z toho důvodu pravidelně čistím kurník, stříkám jej vápnem měním podestýlku a pod.

- vzhledem k tomu, že první měsíce jsou pro snášku nejdůležitější, krmím vždy vylíhlou drůbež a dále i kuřice pouze určenou směsí pro kuřata i kuřice (K1, K2, N1)

- zaručuji jim dostatečný výběh a vždy možnost odchodu do krytého kurníku

- všechny mnou odchovaná zvířata jsou krotká a zvyklá na člověka

Rousná zakrslá patří mezi okrasné a zároveň i užitkové plemeno zakrslé hrabavé drůbeže. Toto plemeno se chová od nepaměti po celé Evropě. Odedávna bylo taktéž i ozdobou našich vesnických dvorků a jeho obliba v dnešní době, kdy každý chovatel klade nárok na prostor, popřípadě pořizovací cenu krmiva, náhle stoupá. V současné době existuje řada barevných rázů tohoto plemene. Jmenuji například zakrslá rousná modře tečkovaná, modrá, černobílá, černá, bílá, žíhaná, zlatokrká, stříbrokrká, žlutá i porcelánová a tříbarevná. Lidový název pro toto plemeno se vžil jako “liliputka”.

Temperamentní slepičky jsou malé, jejich váha nepřekročí 0,6 kg. Malou hlavu s oranžově červeným okem zdobí malý vzpřímený hřebínek a velmi malé laloky. Silný zobák má rohovou až modrou barvu. Krk je poměrně krátký a silný, přechází v široká, na první pohled déle působící záda. Trup slepičky je široký a krátký s kulatým, širokým břichem. Křídla jsou dlouhá, ocas středně dlouhý, plně opeřený a otevřeně nesený. Peří je pevné, ale měkké. Krátké nožky, běháky, mají barvu olova a jsou zdobeny hustými rousy.

U kohouta zdobí malou hlavu vzpřímený středně silný hřeben (červený), červený obličej, u vousatých rázů bohatý vous, červené ušnice, malé, kulaté laloky a silný zobák. Vzpřímený silný dozadu prohnutý krk navazuje na široká krátká záda. Na plném, širokém a hlubokém břiše je jemné peří, přecházející na holeních v bohaté supí kalhotky. Běháky stejné barvy rovněž jako u slepice jsou pokryty hustými rousy. Také ocas je silný, plný, vějířovitý a poměrně vysoko nesený. Kohoutci mají svou váhu do 0,7 kg.

Slepičky pohlavně dospívají mezi 6-8 měsíci věku a snáší vajíčka bílé skořápky o hmotnosti 30 g. Rovněž jsou shánčlivé, při dobré a kvalitní pastvě na travnatých výbězích se rády pasou, sbírají travní semena, brouky. Jejich průměrná roční snůška dosahuje až 120 ks vajec.

Slepičky jsou rovněž velmi dobré a šikovné kvočny, kuřata se pod nimi líhnou po 21 dnech, jsou čilá a temperamentní.

Toto plemeno je třeba chovat v suchu, na kamenitých nebo travnatých výbězích. Pokud tomu tak není, jejich ozdobné rousy vypelichají a drůbež tak ztrácí na kráse.

Zakrslé rousné mohu s radostí doporučit všem chovatelům, také mladým a začínajícím nadšencům, kteří se zajímají o chov hrabavé drůbeže.*

Vlastní zkušenosti s chovem - vzhledem k tomu, že toto plemeno mám pouze asi měsíc, nemůžu říci, že by bylo oproti hedvábničkám nějak zvláštní (temperamentem). Kohoutek i slepice jsou spíše mírně nedůvěřiví, což ale může být důsledek předchozího zacházení. V současné době je mám „zazimované“ ve skleníku, jelikož všechnu drůbež držím od sebe odděleně a na jaře počítám se stavbou malého kurníku s oploceným výběhem. Co se týká stravy, dávám jim pouze krmnou směs pro nosnice, nic jiného (včetně brambor, pečiva a pod) mi zatím nesnědli. Vzhledem ke stavbě těla i jejich opeření bude však do budoucná opravdu důležité, aby byli udržováni v suchém prostředí.

Vlastní účel chovu – pouze zájmový s budoucí vizí další líhnutí, popř. využití jako kvočny pro násadová vejce…..

*Převzato ze stránky http://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/231/rousna-zakrsla/