Hedvábničky patří mezi velmi stará plemena. Svým opeřením jsou mezi ostatními zcela ojedinělé a mají pověst velmi dobrých pěstounek všech kuřat.
Hedvábničky mají kůži černomodře zbarvenou a peří podobné struktury jako pštrosi s nespojenými paprsky, podobající se hedvábné srsti, čímž se tento kur liší od všech ostatních plemen drůbeže. Má dozadu spadající hedvábnou chocholku, modročervený růžicovitý hřeben a namodralé ušnice i laloky, takže působí dojmem zcela exotickým. Běháky jsou tmavomodré s pěti prsty a zpředu porostlé krátkými jemnými peříčky.
Snáška bývá uváděna kolem 80 vajec za rok, není tedy nijak vysoká. Hedvábnička bílá má však mimořádný význam pro chovatele kurovitých ptáků jako pěstounka cizích kuřátek. Za příznivých podmínek začíná se snáškou velmi brzy a vždy po snesení 12 až 20 vajec zasedne, což se opakuje celé léto. Je tedy téměř stále k dispozici jako dobrá pěstounka. Poněvadž hedvábničky nelétají, musí mít hřady umístěné velmi nízko. Kuřátka musíme chránit před vlhkem a chladnem. Nejlépe se osvědčil pískovaný výběh.
Barevné rázy jsou: hedvábnička bílá, černá, modrá a koroptví. Vzorníkem předepsaná hmotnost této statné drůbeže, označované dříve některými autory jako „polotrpasličí“, je u kohoutka 1000 g, u slípky 800 g.*
Vlastní zkušenosti s chovem - v současné době mám 2 bílé slepičky + 1x bílý kohoutek a dvě černé slepičky + 1x černý kohoutek z nepříbuzného chovu, z toho důvodu počítám s jejich dalším líhnutím a odchovem. Jedná se o zatím nejvíce ochočené slepičky, s kterými jsem se kdy setkal. Výběh mají cca 10 m2 s možností krytého přenocování. Většinu dne se ale zdržují právě v kryté části výběhu (kurník) – možná to bude tím, že je zima . S hřadováním jsem prozatím neuspěl, všechny slepičky přenocují na slámě na zemi. Co se týká krmení, z velké části používám jen krmnou směs pro nosnice, kterou jim doplňuji zeleným krmením s přídavkem vitamínů. Protože již snášejí, i jim, stejně jako ostatním nosnicím přidávám zvláštní misku s drcenými skořápkami. Vzhledem k věku a chladu je snáška minimální, přesto i teď se u nich vyskytla mírná tendence k zasednutí na vejce.
Vlastní účel chovu -další líhnutí + využití zejména jejich vysoce vyvinutému mateřskému instinktu k odchovu i jiných druhů drůbeže.
*Text převzat ze stránky: http://drubez.chovzvirat.com/druhy/hedvabnicka-bila.html