Hedvábničky patří mezi velmi stará plemena. Svým opeřením jsou mezi ostatními zcela ojedinělé a mají pověst velmi dobrých pěstounek všech kuřat.

Hedvábničky mají kůži černomodře zbarvenou a peří podobné struktury jako pštrosi s nespojenými paprsky, podobající se hedvábné srsti, čímž se tento kur liší od všech ostatních plemen drůbeže. Má dozadu spadající hedvábnou chocholku, modročervený růžicovitý hřeben a namodralé ušnice i laloky, takže působí dojmem zcela exotickým. Běháky jsou tmavomodré s pěti prsty a zpředu porostlé krátkými jemnými peříčky.
Snáška bývá uváděna kolem 80 vajec za rok, není tedy nijak vysoká. Hedvábnička bílá má však mimořádný význam pro chovatele kurovitých ptáků jako pěstounka cizích kuřátek. Za příznivých podmínek začíná se snáškou velmi brzy a vždy po snesení 12 až 20 vajec zasedne, což se opakuje celé léto. Je tedy téměř stále k dispozici jako dobrá pěstounka. Poněvadž hedvábničky nelétají, musí mít hřady umístěné velmi nízko. Kuřátka musíme chránit před vlhkem a chladnem. Nejlépe se osvědčil pískovaný výběh.

Barevné rázy jsou: hedvábnička bílá, černá, modrá a koroptví. Vzorníkem předepsaná hmotnost této statné drůbeže, označované dříve některými autory jako „polotrpasličí“, je u kohoutka 1000 g, u slípky 800 g.*

Vlastní zkušenosti s chovem -  v současné době mám 2 bílé slepičky + 1x bílý kohoutek a dvě černé slepičky + 1x černý kohoutek z nepříbuzného chovu, z toho důvodu počítám s jejich dalším líhnutím a odchovem. Jedná se o zatím nejvíce ochočené slepičky, s kterými jsem se kdy setkal. Výběh mají cca 10 m2 s možností krytého přenocování. Většinu dne se ale zdržují právě v kryté části výběhu (kurník) – možná to bude tím, že je zima . S hřadováním jsem prozatím neuspěl, všechny slepičky přenocují na slámě na zemi. Co se týká krmení, z velké části používám jen krmnou směs pro nosnice, kterou jim doplňuji zeleným krmením s přídavkem vitamínů. Protože již snášejí, i jim, stejně jako ostatním nosnicím přidávám zvláštní misku s drcenými skořápkami. Vzhledem k věku a chladu je snáška minimální, přesto i teď se u nich vyskytla mírná tendence k zasednutí na vejce.

Vlastní účel chovu -další líhnutí + využití zejména jejich vysoce vyvinutému mateřskému instinktu k odchovu i jiných druhů drůbeže.

*Text převzat ze stránky: http://drubez.chovzvirat.com/druhy/hedvabnicka-bila.html

Původ: Asie, prošlechtěny v Americe.

Charakteristika: jedná se o velmi staré těžké masné plemeno s kombinovanou užitkovostí. V dnešní době jsou zvířata chovaná především k výstavním účelům. Brahmánky jsou vhodné do omezených výběhů. Tyto slepice jsou velice náročné na množství a kvalitu krmiva a na čistotu výběhů. U plemene je vyšší kvokavost.

Snáška je 100 až 140 vajec, minimální hmotnost je 53 gramů.

Hmotnost v kg: nad jeden rok kohout 4,1 kg–5,1 kg; slepice 3,4 kg–4,4 kg.

Barevné rázy: v současném Vzorníku plemen drůbeže je uvedeno třináct barevných rázů brahmánek. Nejčastěji jsou u nás chovány v kresbě bílé kolumbijské a koroptví vlnité.
Brahmánky existují i ve zdrobnělém rázu.
Požadovaný exteriér: brahmánky jsou mohutného tělesného rámce, s hlubokým a širokým trupem, co nejvyšší postavy. Záda a ocas tvoří lyrovitou křivku. Vrchol ocasu dosahuje do úrovně očí. Mají relativně malou širokou hlavu s malými jemnými laloky. Na hrdle je žádoucí kožní záhyb, zvaný uzdička. Význačným plemenným znakem brahmánek jsou na běhácích mohutné rousy s výraznými manžetami na holeních. *

Vlastní zkušenosti s chovem – v současné době vlastním 4 slepice brahmánky kolumbijské a jednoho kohouta brahmánky černého rázu. Jedná se o nepříbuzný chov, z toho důvodu počítám s jejich budoucím líhnutím. Jsou klidného temperamentu, neshánlivé a na zahradě neničí záhony (nehrabou). V současné době (stáří cca 5 měsíců) je krmím kompletní směsí pro nosnice. Samozřejmě je ještě z ekonomických důvodů dokrmuji pšenicí, vařenými bramborami, syrovátkou, trávou, popř. dalšími zbytky z domácí kuchyně. Do těchto směsí jim samozřejmě přimíchávám ještě vitamínové doplňky pro dobrou stavbu kostí. S výběhem problém nemám, mají menší dvorek o rozloze cca 10 m2 s tím, že přenocují v krytém kurníku. Jediný problém je s hřadováním. I když jsou nízko nad zemí (cca 30 cm), nejsou schopny z nějakého důvodu na hřad usednout. Z důvodu správného vývoje kostry i pařátů je na hřad nasazuji….

Vlastní účel chovu – zejména líhnutí a další propagace tohoto krásného a klidného plemene slepic.

*(převzato ze stránky http://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/5205/brahmanky-rytiri-z-indie/).